|
|
NástrojeV jiných jazycích
|
Vídeň
Tento článek pojednává o hlavním městě Rakouska. Další významy jsou uvedeny v článku Vídeň (rozcestník).
Vídeň (něm. Wien) je hlavní město Rakouska, současně také statutární město a zároveň jedna z jeho spolkových zemí, zcela obklopená územím spolkové země Dolní Rakousy. Leží na řece Dunaj a se svými 1,6 miliony obyvatel je největším rakouským městem a současně nejvýznamnějším kulturním, politickým a hospodářským centrem země. Historické centrum Vídně bylo v roce 2001 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.
[editovat] Historie
Počátky historie města spadají již do doby Římanů, kteří zde založili v 1. století vojenský tábor pod jménem Vindobona. Kolem roku 1150 byl založen nejstarší vídeňský kostel. Poloha na kraji uherských plání byla z pohledu obrany poněkud nešťastná, proto byla také častým terčem vojenských útoků. Ty sice na čas přerušilo vítězství nad Turky v roce 1683, nicméně historie zaznamenala, jak Napoleonovu okupaci, tak i okupaci sovětskými vojsky. Na její pozůstatky najdeme ve Vídni památky dodnes. K největšímu rozmachu města došlo za největší slávy Rakousko-Uherska, z tehdy malého města se stala dvoumilionová metropole s císařským zámkem a úřady pro celou říši. V té době žila ve Vídni početná česká komunita, ta však od roku 1918 neustále slábne. [editovat] Turistické atrakce městaJednou z největších turistických atrakcí je císařský letní palác Schönbrunn doplněný přepychovou zahradou, letohrádek Gloriette, Neptunova fontána, aj. Centru města vévodí majestátní katedrála Stephansdom, kde najdeme hned několik stavebních stylů. Od původního pozdněrománského kostela ze 13. století přes vlivy gotiky až po barokní přestavbu. Koncem 2. světové války byla katedrála těžce poškozena a renovace trvala až do roku 1952, kdy došlo k jejímu slavnostnímu znovuotevření. 
Další dominantou starého města je sídelní hrad Habsburků Hofburg, který vznikal organicky od 13. století až do počátku 20. století. Jeho hlavními součástmi je Švýcarský dvůr (kde je dnes umístěna pozoruhodná Schatzkammer, v níž je uchovávána koruna císařů Svaté říše římské a koruna rakouských císařů, kterou si nechal na pražském dvoře zhotovit Rudolf II.), Leopoldinský trakt, Amalienburk a Trakt říšské kanceláře, Michalský trakt s monumentální bránou a Nový Hofburk (dnes zde sídlí Rakouská národní knihovna). Karlskirche – architektonický skvost, který postavil rakouský stavitel Bernard Fischer z Erlachu na přání císaře Karla VI. jako poděkování za překonanou morovou epidemii. Monumentální barokní styl se inspiroval řeckými a orientálními vzory - věže po stranách napodobují Traianův sloup z Říma, ale také muslimské minarety. Dvě vstupní brány po obou stranách připomínají čínský pavilon. Milovníci soudobé architektury si jistě nenechají ujít slavný Hundertwasserhaus. Obytný komplex domů budovaný v letech 1983 až 1986 boří všechny konvence a je v současné době turistickou atrakcí. Mariahilfer Strasse je výkladní skříní města. Nepřeberné množství obchodů, obchůdků i krámečků nabízí téměř vše. Tovaryšský sloup je strom, do kterého tovaryši, kteří dorazili ze zemí českých do srdce Habsburské monarchie, zatloukli hřebík. Časem se strom zaplnil hřebíky. Dnes je z něj atrakce. Nejznámější budovou stylu Art Nouveau je Secession. Unikátní stavba, která stojí za shlédnutí. Největší a nejznámější atrakci Prátru – obří kolo. Naskýtá se z něj nádherný výhled na centrální část města a na Dunaj. [editovat] Sport a městoVe Vídni je jako skoro v každém hlavním městě po Evropě zastoupen každý sport, mezi nejvýznamnější zástupce patří fotbalový SK Rapid Wien a FK Austria Wien. Vídeň má i hokejový klub, jsou jím Vienna Capitals. Volejbal ve Vídni hrají Aon hotVolleys. [editovat] Správní členění Vídně
Vídeň se člení na 23 samosprávných městských částí tradičně označovaných jako Vídeňské městské okresy (německy Wiener Stadtbezirke). První byly vytvořeny roku 1850 při prvním rozšíření Vídně. Od té doby se zvětšil nejen jejich počet, ale i rozloha. Kromě toho docházelo i k jistým změnám hranic těchto celků. Městské okresy se dále člení celkem na 89 katastrálních území, jejichž hranice se však v některých případech nekryjí s hranicemi městských okresů. [editovat] KulturaHudba, divadlo & opera I po staletích jsou Straußovy valčíky populární. Wolfgang Amadeus Mozart, Franz Schubert, Ludwig van Beethoven, Joseph Haydn či Franz Liszt a mnozí další skladatelé jsou pomalu denně na programu státní opery, Volksoper a různých koncertních síních ve Vídni. Ve Vídni nalezneme i koncertní síň zasvěcenou Ludwigu van Beethovenovi či dům, ve kterém složil svou jedinou operu Fidelio. Navštívit můžeme Figarohaus, dům, ve kterém Mozart komponoval Figarovu svatbu. Mozartgemeinde Wien uděluje za nejlepší interpretaci děl W.A. Mozarta každé dva roky cenu Wiener Flötenuhr. Světovou popularitu si získali i Vídeňští filharmonici a jejich novoroční koncert. Novoroční koncert se pořádá ve Zlatém sále Vídeňského spolku hudby. Roku 2006 byla filharmonikům udělena cena pro nejlepší orchestr Evropy. Výtvarné umění Mezi nejznámější sektor výtvarného umění Vídně patří určitě secese. Její představitelé Gustav Klimt nebo Egon Schiele mají své stálé výstavy v umělecky-historickém muzeu na Ringstraße a v Museumsqartieru na Mariahilfer Straße. Výstavní síň Albertina pořádá neustále putovní výstavy, k dnešnímu dni v ní zakotvili světové sbírky různých malířů, z nichž jsou ti nejdůležitější Vincent van Gogh, Peter Paul Rubens, Leonardo da Vinci, Michelangelo, Pablo Picasso, Rembrandt van Rijn a mnozí další. Architektura Jeden z nejznámějších vídeňských architektů je Otto Wagner, mezi další významné patří Josef Hoffmann či Adolf Loos. Nejznámější stavby Vídně jsou skoro všechny kulturní památky a nacházejí se již v rubrice turistické atrakce města. Nejvyšší stavbou města je Donauturm, která měří 252m. Nejrozsáhlejší stavební komplex je rafinerie ve Schwechatu, poblíž Vídně. [editovat] Doprava
Páteří vídeňské městské hromadné dopravy je metro (U-Bahn, 5 tratí) a také S-Bahn (městská železniční rychlodráha), jejíž počátky spadají do začátku 20. století. Dalšími významnými dopravními prostředky ve Vídni jsou také tramvaje (v provozu od roku 1865) a autobusy (od 1907). V rakouském hlavním městě existovalo v průběhu 20. století také několik samostatných trolejbusových tratí.  Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. [editovat] Sídla organizacíVe Vídni je sídlo mnoha mezinárodních organizací. Mezi jinými je to např.
[editovat] Zdroj
[editovat] Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.svg)
