Slepota

Tento článek z oblasti lékařství potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Úplná slepota je trvalá a úplná ztráta zraku, kdy nemocný nemůže vůbec vnímat světlo. Jako praktická slepota se označuje podstatné snížení zrakových funkcí.

U některých živočichů však je slepota přirozená a není projevem žádného onemocnění. Slepí jsou velmi často živočichové žijící v půdě (tzv. terikolní živočichové, např. červoři), v jeskyních, na dně moří, či jinde ve tmě. Slepé jsou také mnohé evolučně nižší skupiny živočichů, jako např. živočišné houby (Porifera)

Obsah

[editovat] Klasifikace zrakového postižení podle Světové zdravotnické organizace

Závažnost zrakového postižení se definuje pomocí zrakové ostrosti udané Snellenovým zlomkem. Například silná slabozrakost se definuje jako kvalita vidění udaná Snellenovým zlomkem 1/10 nebo méně (ve zdravějším oku, s nejlepší dostupnou korekcí). To značí, že prakticky slepý jednotlivec musí stát 6 metrů od objektu, aby ho viděl stejně jasně, jako normálně vidící osoba ze vzdálenosti asi 60 metrů.

1. Střední slabozrakost: zraková ostrost: maximum menší než 6/18 (0,30) – minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10)
2. Silná slabozrakost: zraková ostrost: maximum menší než 6/60 (0,10) – minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05)
3. Těžce slabý zrak: (a) zraková ostrost: maximum menší než 3/60 (0,05) – minimum rovné nebo lepší než 1/50 (0,02); (b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů
4. Praktická nevidomost: zraková ostrost 1/50 (0,02) až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena
5. Úplná nevidomost: ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí

[editovat] Příčiny slepoty

Vážné zrakové postižení má mnoho příčin:

[editovat] Nemoci

Zrakové postižení je většinou způsobeno nemocemi a podvýživou: většina obecných příčin slepoty ve světě jsou katarakty (šedý zákal) (43 % v roce 1997, podle WHO), glaukom (zelený oční zákal) (15 %), trachom (zánět spojivky či rohovky) (11 %), nedostatek vitamínů u dětí pod 5 let (2 %), kolobom (vrozené nevytvoření určitých tkání oka) (3 %).

Lidé v rozvojových zemích mnohem častěji trpí zrakovým postižením v důsledku podmínek, jimž bylo možno předejít. Zatímco zrakové postižení je všude nejčastější u lidí nad 60 let, děti v chudých oblastech budou mnohem pravděpodobněji postiženy očními nemocemi než děti žijící v dostatku.

Souvislost mezi chudobou a léčitelným zrakovým postižením nejlépe vystoupí, když porovnáváme regiony. Nejvíc zrakových postižení u dospělých v severní Americe a západní Evropě nastává v souvislosti se stařeckou makulární (skvrnitou) degenerací a diabetickou retinopatií. I když obě nemoci lze léčit, žádná zatím není vyléčitelná.

V rozvojových zemích, kde lidé mají kratší průměrnou délku života, jsou nejčastější příčinou katarakty a vodní parazité (obě mohou být efektivně léčeny). Z odhadovaných 40 milionů slepých lidí ve světě jich 70–80 % může mít zrak obnoven (zcela nebo zčásti) vhodnou léčbou.

[editovat] Abnormality a úrazy

Oční úrazy, nejčastěji vyskytující se u lidí pod 30 let, jsou hlavní příčinou monookulární slepoty (ztráty zraku v jednom oku) v USA. Úrazy a katarakty postihují oko samotné. Abnormality (např. optická nervová hypoplazie) postihují nervový svazek, který vysílá signály z oka do zadní části mozku, a mohou vést ke zmenšení zrakové ostrosti. Úrazy týlového laloku mozku mohou i při neporušených očích a optických nervech způsobit slepotu.

[editovat] Genetické defekty

Lidé s albinismem často trpí postižením zraku v takovém rozsahu, že mnozí jsou prakticky slepí, i když jen málo z nich je úplně bez zraku.

[editovat] Alternativní techniky

Zrakově postiženi a slepí lidé vymysleli mnoho technik, které jim umožňují provádět běžné denní činnosti s využitím ostatních smyslů. To může obsahovat:

Software, který umožňuje komunikovat s počítačem pomocí zvukového rozhraní nebo zvětšeného obrazu.
Úpravy bankovek, aby jejich hodnota mohla být určena hmatem. Například:
- V některých měnách, jako euro a libra, velikost bankovky stoupá s její hodnotou.
- Některé bankovky mají hmatový prvek na indikaci denominace (pojmenování) v pravém horním rohu. Tento hmatový prvek je série zvýšených bodů, ale není to standardní Braillovo (slepecké) písmo.
- Též je možné skládat bankovky různými způsoby pro rozeznání.
Označování a štítkování oděvu a jiných osobních věcí
Umístění různých typů jídla na různé pozice na talíři
Vhodné označení ovládacích prvků domácích spotřebičů

Většina lidí, kteří byli zrakově postiženi dost dlouho, si vymysleli vlastní adaptivní strategie ve všech oblastech osobního a pracovního života.

[editovat] Nástroje

Náramkové hodiny pro slepé

Designeři, jak vidící tak zrakově postižení, vymysleli pro slepé mnoho různých nástrojů.

[editovat] Mobilita

Lidé s vážnou vadou zraku mohou cestovat samostatně s použitím bílé hůlky, mezinárodního symbolu pro slepotu.

Dlouhá hůlka se užívá pro rozšíření uživatelova dotykového rozsahu. Uživatel hůlkou „zametá“ cestu před sebou, aby odhalil překážky. Někteří zrakově postiženi používají pouze kratší a lehčí identifikační hůlku. Další potřebují podpůrné hole.

Každá z hůlek je bíle natřena, aby byla dobře viditelná a aby upozornila na zrakové postižení uživatele hůlky. V některých zemích náleží uživateli s bílou hůlkou nebo vodicím psem i přednost v jízdě (resp. chůzi).

Bílá hůl jako označení nevidomého člověka se začala užívat ve Francii v r. 1931, do r. 1967 byla uznána ve většině zemí světa. Obdobně hluchoslepí užívají bílou hůl s červenými pruhy.

Malé množství zrakově postižených lidí využívá vodicí psy (např. labradorský retrívr). Tito společníci jsou trénováni na vedení nevidomých kolem překážek. I když jsou velmi inteligentní, vodicí psi nerozpoznávají barvy na semaforech a dopravní značky. Zrakově postiženi lidé užívající tyto psy musí už být schopnými cestovateli.

[editovat] Čtení a zvětšování

Většina slepých a zrakově postižených čte tisk normální velikosti nebo zvětšený užitím zvětšovacích zařízení. Ostatní buď čtou písmo Braillova a Moonova typu, užívají speciálně upravené počítače se skenery, aplikacemi pro optické znakové rozeznávání, hmatové displeje (braillský řádek) a software na čtení obrazovky, nebo spoléhají na namluvené knihy.

Někteří lidé získávají tyto materiály v agenturách pro nevidomé, jak Národní knihovní servis pro slepé a fyzicky handicapované v USA, Národní knihovna pro slepé nebo RNIB v UK.

Různé zvětšovací skla, některé jsou drženy ručně, jiné jsou na stole, mohou usnadnit čtení lidem se sníženou zrakovou ostrostí.

Uzavřený televizní okruh – zařízení, které zvětšují a zvyšují kontrast u zobrazených textů – jsou high-tech alternativou k tradičním zvětšovacím zařízením.

[editovat] Počítače

Přístupová technologie umožní slepým použít nejdůležitější počítačové aplikace. Většina prakticky slepých nepoužívá počítače. Jen malá část této populace, v porovnání s vidícími, má přístup na internet. Tento smutný výhled se postupně mění díky dostupnosti asistivní technologie spojené značným úsilím na zajištění dostupnosti informační technologie pro všechny potencionální uživatele, včetně slepých.

Moderní webové prohlížeče mohou zvětšit velikost textu.

Hnutí za větší webovou dostupnost prosazuje u webových stránek takové úpravy, aby byly přístupnější pro zrakově postižené.

[editovat] Jiné pomůcky

Lidé mohou použít mluvící teploměry, zvětšené nebo označené voliče trouby, mluvící hodinky a hodiny, mluvící měřidla, kalkulačky, kompasy a jiné mluvící vybavení.