Projektové učení

Projektové učení, nebo PU (eng. Project-based learning – PBL) je konstruktivistickým pedagogickým přístupem, jehož cílem je navodit hlubokou, detailní úroveň učení se s využitím metod na bázi průzkumu, či výzkumu podpořenými tématy, která jsou skutečná, zajímavá a důležitá pro studentův každodenní život.

Obsah

[editovat] Důvod

Projektové učení je navrženo pro využití širších, komplexnějších témat, jejichž porozumění vyžaduje zkoumání (výzkum, prozkum) ze strany studentů. PU není určeno pro studium jednoduchých informací a faktů. Například: studenti mohou mít za úkol sledování kvality vody v místní řece, na základě kterého získají informace o životním prostředí jejich okolí a problémy, které je ovlivňují.

[editovat] Struktura

PU je výukový přístup založený na dlouhodobých, mezipředmětových a na studenta zaměřených aktivitách. Tento přístup je obecně méně strukturovaný než tradiční učitelem řízený výukový proces; při projektovém učení musí studenti velmi často sami organizovat svou práci a čas. V rámci projektového učení je také kladen velký důraz na vzájemnou spolupráci studentů. PU instrukce se odlišují do běžných zkoumání zejména svým důrazem na společné učení a také zaměřením na konečný výstup, který představuje a dokumentuje učební proces celého projektu.

[editovat] Podmínky kvalitního projektového učení

Mezi podmínky kvalitního projektového učení patří:

Otázka nebo téma, které je skutečné, zajímavé a důležité pro studentův každodenní život
Reálné využití technologií
Studentovo samostatné řízení učebního procesu
Spolupráce
Využití zkušeností a znalostí z více vědních, či společenských oborů
Dlouhodobost (více než 3 týdny)
Zaměření na výstup – výrobek, prezentace, nebo činnost jako výsledek výzkumu (pátrání)

[editovat] Aktivity

S využitím všech zkušeností a možností 21. století se z Projektového učení (PU) stává více než jen pouhý webquest nebo úkol založený na průzkumu internetu. V rámci projektového učení se od studentů očekává smysluplné vyžití dostupných technologií k výzkumu či k prezentaci své práce. Vzhledem ke komplexnímu využití technologií v rámci projektů by bylo výstižnější nazývat tento pedagogický přístup iPU (iPBL) (copyright 2006, ITJAB), aby se tím vyjádřil důraz kladený na roli technologií a zároveň akademický obsah. Jako příklad by se daly jmenovat dva projekty – Georgia Project a GenYes

[editovat] Role

PU se opírá o studijní skupiny; studijní skupiny určují své projekty a tím přejímají plnou zodpovědnost za své vzdělávání. Tento přístup také činí projektové učení konstruktivistickým. Po několika cyklech projektového učení se celé školní prostředí začne zaměřovat na studijní skupiny; úspěch v rámci projektů pomáhá určovat status celé komunity. Tento status je zároveň dosažen tím, že i méně sebejistí studenti mají možnost úspěchu.

[editovat] Výstupy

Mnohem více než samotné učení se různým vědním oborům se při PU studenti učí pracovat v týmu a tím se učí přijímat zodpovědnost v rámci společnosti. Nejvýrazněji přispívá PU ve školách upadajících vlivem chudoby v dané oblasti; sebeúcta studentů se zvýší poté, co převezmou zodpovědnost za své vlastní vzdělávání. Zároveň byly tyto školy schopny zvýšit úroveň výsledků zavedením projektového učení. PU je také významné pro vývoj (ne-)porozumění. Částečné pojetí a dětská intuice jsou je těžko nahraditelné přijetím strohé vědecké pravdy skrze zprostředkovanou epistemologii (teorii poznání). V projektovém učení je na druhou stranu věda součástí kultury daného týmu, dané komunity; sami studenti (studijní skupiny) řeší vlastní porozumění jevů na základě jejich znalostí a zkušeností, či nově nabytých poznatků. Související pedagogický přístup – problémové učení je podobný, nicméně při aktivitách problémového učení je úkolem studentů spíše vyřešit nějaký otevřený problém než aby studenti sami prezentovali problém související s úspěšným dokončením projektu.