Portál:Komunistický režim v Československu

Invaze do Československa

V noci z 20. srpna na 21. srpna 1968 začal vpád vojsk pěti socialistických zemí (Varšavské smlouvy) v čele se Sovětským svazem (SSSR, Maďarsko, NDR, Polsko, Bulharsko).

První útočná vlna proběhla v ranních hodinách, kdy byla obsazena letiště, na které následně začala přistávat dopravní letadla s vojenskými jednotkami. Hluk přistávajících motorů varoval mnoho občanů u okolí letišť, že začala invaze. Soukromé osoby začínají šířit zprávy o útoku jednotek Varšavské smlouvy. V ranních hodinách jsou přenášeny Československým rozhlasem dramatické scény se střelbou na Vinohradské třídě. Kolem deváté ráno vysílání umlká za zvuků střelby sovětské pěchoty. Rozhlas následně přechází do ilegality a od 11 hodin pokračuje ve štafetovém vysílání zpravodajství o situaci v zemi, kdy se střídavě hlásila utajená studia po celé zemi.

Byla obsazena většina důležitých měst v tehdejší ČSSR, krátce po příjezdu tanků a obsazení letišť na kterých přistávala sovětská letadla s další vojenskou technikou. Veřejnost během prvního týdne okupace vyjadřovala silný odpor, sama však ničeho nezmohla; bylo přerušeno rozhlasové i televizní vysílání. Následně došlo k potlačení československého pokusu o reformu socialismu – tzv. Pražského jara. Došlo k zatčení a internaci československých vedoucích představitelů – Dubčeka, Smrkovského, Černíka a dalších. Od invaze zde zůstala vojska SSSR až do roku 1991.

více...  archiv

• Od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 bylo v Československu popraveno 231 politických vězňů, stovky občanů byly umučeny v pracovních lágrech, věznicích, nebo v uranových dolech. Více než 300 Čechů a Slováků zaplatilo životem za pokus překročit hranice. Přesto existovala morální elita společnosti, která nejenže měla ideály, ale neváhala za ně bojovat i přes krutý teror. Vzhledem k síti agentů státní bezpečnosti však byla většina odbojářů zlikvidována.
• 28. dubna 2008 vláda podpořila návrh zákona o protikomunistickém odboji. Navrhovaný zákon stanoví, kdo bude moci získat osvědčení o odboji nebo odporu proti komunismu. Aktivní účastníci třetího odboje by pak mohli získat postavení válečných veteránů. S finančním odškodňováním zákon nepočítá.

Vybraný článek

Charta 77 byla neformální občanskou iniciativou, která kritizovala „politickou a státní moc“ za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Helsinkách. Iniciativa působila v letech 1977 až 1992. Pojmenována je podle dokumentu Charta 77 (Prohlášení Charty 77) z 1. ledna 1977.

Přestože byl počet signatářů Charty vzhledem k celkovému počtu obyvatel malý, je dnes Charta 77 považována za jednu z nejvýznamnějších akcí odporu vůči předlistopadovému režimu v období normalizace po roce 1968. Naděje na okamžité změny v jedné ze zemí bývalého sovětského bloku se však nevyplnily. Na rozdíl od o tři roky později založeného polského odborového hnutí Solidarność, které se brzy stalo masovým, vyzvalo komunistický režim ke střetu v boji o politickou moc a později i přispělo k jeho pádu.

více...  •  archiv

Zápisník agitátora 1985

• Osobní automobily nebyly běžně na trhu. Po zapsání do pořadníku zájemce čekal i několik let. Peníze byly často předem uloženy na vinkulovaném účtu. Auta byla pouze z východního bloku: škodovky, žigulíky, polské fiaty, dacie, wartburgy a trabanty. Západní auta šla koupit skrze tuzexové konto.
• Nezaměstnanost neexistovala. Naopak, každý musel být povinně zaměstnán, jinak byl oficiální „příživník“ a hrozil mu trest odnětí svobody.

• Články, které se týkají tématu můžete označit šablonou {{Portál Komunistický režim v Československu}}.
• Portál vytvořil 29. června 2008 Ervinpospisil
• Dále spolupracují ...... (přihlaste se, pomoc vítána)
  • Cinik

Vaše návrhy

• Návrhy použitelných článků

Související články obsahuje Portál Komunistický režim v Československu