|
NástrojeV jiných jazycích
|
Polsko
Polsko (pol. Polska), oficiální název Polská republika (pol.
[editovat] Historie
[editovat] Od středověku k rozdělení PolskaPolsko jako státní útvar existovalo již v 10. století. První zprávy o něm pocházejí z roku 962/963 a týkají se knížete Měška I., který je prvním historicky doloženým vládcem polského státu. Jeho rod, Piastovci, vládl v Polsku až do roku 1370. Roku 1025 se Boleslav Chrabrý nechal jako první polský vládce korunovat polským králem. Roku 1385 bylo smlouvou v Krevě dohodnuto spojení polského království s litevským velkoknížectvím. Na polský trůn usedli litevští velkovévodové z rodu Jagellonců. Toto soustátí existovalo ve formě volné polsko-litevské personální unie až do roku 1569, kdy byla Litva tzv. lublinskou unií těsněji přičleněna k polskému království. K velkému rozkvětu polsko-litevského státu došlo v 16. století. Negativní stránkou bylo přílišné oslabování moci panovníka a velký růst vlivu početné šlechty. V důsledku toho začal být tento stát nazýván Rzecz Pospolita (věc veřejná, Rzeczpospolita - stejný význam jako latinské res publica). Posilování šlechty a vnitřní rozbroje během 17. století oslabily zemi, takže v letech 1772, 1793 a 1795 si Rusko, Prusko a Rakousko v trojím dělení rozdělily Polsko na základě vzájemné dohody. [editovat] Polsko mezi Ruskem, Pruskem a RakouskemV letech 1807 - 1815 zřídil francouzský císař Napoleon I. na části území předtím zabraným Pruskem a Rakouskem Knížectví varšavské, které se stalo spojencem Napoleona. Po jeho porážce bylo zrušeno a na jeho místě bylo zřízeno autonomní Království polské, podléhající Rusku, jehož panovníkem byl také ruský car. V roce 1832 však byla jeho autonomie omezena a roku 1866 zcela zrušena. Část obsazená Rakouskem nesla název Království haličsko-vladiměřské s autonomní vládou od roku 1861). Město Krakov s okolím bylo v letech 1815 - 1846 nezávislou Republikou krakovskou (pod patronátem tří sousedních mocností). Poté bylo připojeno k Rakousku. Území obsazené Pruskem se nazývalo v letech 1815 - 1848 Velké knížectví poznaňské (s omezenou autonomií), poté byla jeho autonomie rovněž zrušena. [editovat] Polsko ve 20. stoletíBěhem první světové války po obsazení většiny polského území do té doby patřícího Rusku Německem a Rakouskem bylo na tomto území zřízeno autonomní Království polské jako loutkový stát pod patronátem Centrálních mocností. Polsko opět získalo skutečnou nezávislost až v roce 1918 po porážce Centrálních mocností a rozpadu Rakousko-Uherska. Nezávislost si udrželo i v následné válce se sovětským Ruskem. V meziválečném Polsku měl mimořádně silné postavení maršál Józef Piłsudski. Po získání nezávislosti Polska se stal „Náčelníkem státu“. Své plné moci odevzdal roku 1922 do rukou prvního zvoleného prezidenta Narutowicze, ale roku 1926 se převratem zmocnil vlády. Byl klíčovým mužem tzv. sanačního režimu a ústřední postavou Polska až do své smrti v květnu roku 1935. Před vypuknutím druhé světové války měl důležitou pozici v Polsku ministr zahraničí Józef Beck. Na počátku druhé světové války v roce 1939 bylo Polsko okupováno Německem a Sovětským svazem. Po válce SSSR většinu svého původního záboru anektoval a Polsko bylo naopak rozšířeno o západní „nová území“ až po hranici s Německem na Nise a Odře. V roce 1980 byly po vlně stávek vytvořeny nezávislé odbory Solidarita (Solidarność), které se postupně staly důležitou politickou silou a nakonec zvítězily v prvních postkomunistických volbách v roce 1990. Po pádu komunismu na konci 80. let Polsko přijalo šokovou terapii s cílem transformovat svoji ekonomiku. V roce 1999 se země stala členem Severoatlantické aliance (NATO) a je jednou z 10 zemí přistoupivších k Evropské unii v květnu 2004. [editovat] Geografie
Kromě jižních oblastí je většina státu pokryta rozsáhlými nížinami a rovinami Polské nížiny. Téměř 3/4 území leží do 200 m.n.m. Severní Polsko vyplňují Pomořanská i Mazurská jezerní plošina jako pozůstatek pleistocenního zalednění; místy se na pobřeží vyskytují i písečně přesypy a kosy. Středovýchodní a jihovýchodní část tvoří nízké vrchoviny Malopolská vrchovina a Lublinská vrchovina. Jih Polska prostupuje v příhraniční pás prvohorních horských masivů Jizerské hory, Krkonoše, Góry Sowie, pískovcové Góry Stołowe, Bystřické hory a Masiv Králického Sněžníku. Třetihorní Karpaty zahrnují pohoří Beskid Wisoki a Niski, Tatry a Bieszczady. Tatry dosahují v Polsku téměř 2500 m.n.m. Polsko má velmi hustou říční síť. Největší splavné řeky Visla a Odra odvádějí vodu asi z 90 % území Polska do Baltského moře. Je zde velké množství jezer a přehradních nádrží. V Tatrách leží vysoko položená jezera (plesa) ledovcového původu. Charakter podnebí je na styku kontinentálního východoevropského a oceánského středoevropského typu. Jsou zde dlouhé chladné zimy s vydatnými sněhovými srážkami a horká vlhká léta. Průměrná lednová teplota činí -3°C, červencová 18°C. Průměrný roční úhrn srážek je 600 mm, klesá od severu k jihu a východu, naopak vzrůstá v horách, kde dosahuje až 1200 mm. [editovat] Města
Nejvýznamnější aglomerace jsou katovická a varšavská, z nichž každá má přes 2,5 miliónu obyvatel. Další větší aglomerace vznikla okolo Krakova a Lodže. Přímořská města Gdyně, Sopot a Gdaňsk tvoří tzv. Trojměstí. [editovat] ObyvatelstvoDruhá světová válka drasticky omezila etnickou pestrost předválečného Polska. Po 1. světové válce tvořili Poláci 69% populace, nyní je to zhruba 99%. Byl to výsledek deportací a dalších genocid za 2. světové války. Velký pokles zaznamenala v posledních letech i porodnost, v tomto nejkatoličtějším státu Evropy. I přes staletí útlaků se Poláci mohou chlubit bohatým kulturním bohatstvím. K proslulým osobnostem patří astronom Mikuláš Koperník (1473-1543), skladatel Fryderyk Chopin (1810-1849), hoteliér Henry Cupsen (1971-1991) a filmový režisér Andrzej Wajda (nar. 1926). [editovat] Administrativní dělení
Od 1. ledna 1999 má Polsko trojstupňové členění na vojvodství (województwo), okresy (powiat) a obce (gmina). Vzhledem k rozdílnosti chápání českého výrazu „obec“ oproti polskému – gmina je spíše ekvivalentní působnosti pověřeného obecního úřadu – se v článcích používá výraz gmina. Polsko se dělí na následujících 16 vojvodství:
[editovat] Kultura
[editovat] Svátky
[editovat] Hospodářství
Polsko je průmyslově-zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin. Poměrně úspěšně provedený přechod od centrálně plánované ekonomiky k tržnímu způsobu hospodaření. Hlavní průmyslová odvětví jsou těžební průmysl, strojírenství (osobní auta, autobusy, lodě), hutnictví, chemický, elektrotechnický, textilní a potravinářský průmysl. Těží se černé a hnědé uhlí, měď, olovo, zinek, sůl, síra, magnezit, kaolin a menší množství ropy a zemního plynu. V zemědělství převažuje rostlinná produkce nad živočišnou. Orná půda představuje skoro 1/2 plochy státu, louky a pastviny 13 % a lesy 30 %. Pěstuje se pšenice, žito, ječmen, len, oves, brambory, cukrová řepa, řepka, chmel, ovoce a zelenina. Polsko je v produkci žita, lnu, brambor a cukrové řepy na 2. místě v Evropě (po Rusku). Chovají se prasata, skot, ovce, koně a drůbeže. Význam má i rybolov. Produkuje se vlna, med a rybí výrobky. Významná je i těžba dřeva. Dopravní infrastruktura je sice poměrně hustá, avšak velmi zastaralá. Zvlástě to platí o železniční dopravě, kde ještě funguje parní provoz (Wolsztyn) a silniční dopravě, pouze 2/3 všech silnic mají asfaltový povrch, dálnic je jen kolem 300 km. Největšími námořními přistavy jsou Szczecin a Gdańsk. [editovat] Ochrana přírodyCelkově je v Polsku chráněno 101 588 km² území, což představuje 32,1 % rozlohy země. Ochrana přírody se v Polsku soustřeďuje zejména do 23 národních parků: Babiogórski, Białowieski, Biebrzański, Bieszczadzki, Bory Tucholskie, Drawieński, Gorczański, Gór Stołowych, Kampinoski, Karkonoski, Magurski, Narwiański, Ojcowski, Pieniński, Poleski, Roztoczański, Słowiński, Swiętokrzyski, Tatrzański, Ujście Warty, Wielkopolski, Wigierski, Woliński [editovat] Související články[editovat] Externí odkazy
Evropská unie (EU)
Severoatlantická aliance (NATO)
Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||