PHP

PHP (rekurzivní zkratka PHP: Hypertext Preprocessor, „PHP: Hypertextový preprocesor“, původně Personal Home Page) je skriptovací programovací jazyk, určený především pro programování dynamických internetových stránek. Nejčastěji se začleňuje přímo do struktury jazyka HTML, XHTML či WML, což lze využít při tvorbě webových aplikací. PHP lze použít i k tvorbě konzolových a desktopových aplikací.

PHP skripty jsou většinou prováděny na straně serveru, k uživateli je přenášen až výsledek jejich činnosti (interpret PHP skriptu je možné volat pomocí příkazové řádky). Syntaxe jazyka je inspirována několika programovacími jazyky (Perl, C, Pascal a Java). PHP je nezávislý na platformě, skripty fungují bez větších úprav na mnoha různých operačních systémech. Podporuje mnoho knihoven pro různé účely - např. zpracování textu, grafiky, práci se soubory, přístup k většině databázových systémů (mj. MySQL, ODBC, Oracle, PostgreSQL, MSSQL), podporu celé řady internetových protokolů (HTTP, SMTP, SNMP, FTP, IMAP, POP3, LDAP…)

PHP se stalo velmi oblíbeným především díky jednoduchosti použití a tomu, že kombinuje vlastnosti více programovacích jazyků a nechává tak vývojáři částečnou svobodu v syntaxi. V kombinaci s operačním systémem Linux, databázovým systémem (obvykle MySQL nebo PostgreSQL) a webovým serverem Apache je často využíván k tvorbě webových aplikací. Pro tuto kombinaci se vžila zkratka LAMP – tedy spojení Linux, Apache, MySQL a PHP nebo Perl.

Pomocí technologie PHP je naprogramovaná Wikipedie.

Obsah

[editovat] Ukázka kódu

Takto v PHP vypadá skript Hello world:

<?php
        echo "Ahoj, světe!";
?>

[editovat] Některé vlastnosti jazyka PHP

Jazyk PHP je dynamicky typový, tzn. že datový typ proměnné se určí v okamžiku přiřazení hodnoty.
Kvůli tomu má PHP dva operátory porovnání - '==' a '==='; při použití prvního dochází před porovnáním ke konverzi, při použití druhého je výraz pravdivý jen když jsou oba dva operandy stejného typu.
Pole se dají indexovat číselnými indexy (jako v jazyce C), nebo mohou fungovat jako hash-mapa. Stejné pole může obsahovat oba typy indexů.
Pole jsou heterogenní (stejné pole může obsahovat prvky různých typů) a řídká.
Řetězce lze uzavírat do uvozovek (při vyhodnocení se provede nahrazení proměnných uvnitř) nebo do apostrofů (nahrazuje se jen escape sekvence \').

// Zde je v proměnné string (tečka je operátor spojování řetězců)
$retez = "Ahoj, světe" . ', mám se dobře' . " a nevadí, že střídám oddělovače";
 
// Zde je v proměnné číslo (int)
$cislo = 100;
 
// Do proměnné je možné dát pole, které obsahuje jak čísla, tak znaky či další pole
$pole = array('a', 'b', 1, 2, array('první' => 'podpole', 'vytištěno'));
 
// Nenahlásí chybu (jenom varování) a vytiskne 'Array'
print($pole);
 
// Vytiskne obsah proměnné pole
print_r($pole);
 
// Test porovnání
$cislo = 100;
$retez = '100';
 
// Toto porovnání ('==') platí díky automatické typové konverzi
if ($retez == $cislo)
{
  echo 'Jsou stejné';
}
 
// Ale porovnání pomocí '===' neplatí, neboť nejsou stejné typy
if ($retez === $cislo)
{
  echo 'To by nešlo';
}

PHP do verze 4.2.0 ve výchozím nastavení automaticky přejímalo veškeré proměnné poslané jakoukoliv metodou (HTTP POST, HTTP GET, HTTP cookie, ale i ze zabudovaného mechanismu sessions) a umožňovalo s nimi dále pracovat jako s globálními - tato možnost představovala bezpečnostní riziko^[1].
Od verze 4.2.0 lze hodnotu získat z tzv. superglobálních proměnných s garancí původu informace - tedy že data byla odeslána požadovanou metodou. Používání globálních proměnných je stále možné pomocí konfigurační direktivy register_globals povolit, ale z bezpečnostních důvodů je to silně nedoporučováno.

// odešlu formulář metodou POST, kde do pole s názvem jmeno vepíšu 'Tom'
echo $jmeno; // vrátí 'Tom', funguje pouze v případě povolených globálních proměnných
echo $_POST['jmeno']; // vrátí 'Tom', superglobální proměnné fungují i při vypnutých globálních proměnných
echo $_GET['jmeno'];  // vypíše se chybové hlášení o neexistenci proměnné a vrátí NULL
// NULL je zvláštní hodnota libovolného typu proměnných pro stav 'nedefinováno'

[editovat] Významné projekty implementované v PHP

Wikipedie - tato webová encyklopedie
phpBB - balík pro provoz webového fóra
WordPress - publikační systém pro provoz blogů a podobných aplikací
PhpMyAdmin - oblíbená webová aplikace pro správu databázového systému MySQL
Bugzilla - správa chyb v softwarových projektech
Texy! - překladač intuitivní syntaxe pro formátování textu na HTML

Další viz Kategorie:Software v PHP.

[editovat] Výhody a nevýhody PHP

Neutralita tohoto článku je zpochybněna. Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi.

Informace pro vkladatele šablony: Vložte prosím na diskusní stránku zdůvodnění vložení šablony.

[editovat] Výhody PHP

Velká rozsáhlost funkcí k dispozici přímo v základní instalaci
Nativní podpora mnoha databázových systémů
Další nativně implementované funkční celky snadno instalovatelné z repozitáře PEAR
Další knihovny instalovatelné z repozitáře PECL
Zpočátku strmá křivka učení
Funguje skoro stejně na Linuxu a na Windows; omezeně funguje i na jiných platformách.
Časem vznikla velká celosvětová komunita vývojářů a mnoho dobrých svobodných projektů
Velmi široká nabídka hostingu, nízké ceny díky konkurenci
Dobrý, aktuální a úplný manuál s příklady

[editovat] Nevýhody PHP

Až do verze PHP 4 nepříliš povedená podpora objektově orientovaného programování s mnoha záludnostmi
Verze 5 již podporuje OOP lépe, ale nativní knihovna funkcí nadále používá procedurální paradigma
Nativní funkce nepoužívají objektový přístup
Většina nativní funkcí nepodporuje výjimky (set_error_handler() je pouze slabá náplast)
Některé rysy jazyka svádějí ke špatným stylům programování (např. přílišné užívání polí a hash-map)
Pojmenování nativních funkcí je nekonzistentní a logika pořadí parametrů je nejednotná
Nativně nepodporuje UNICODE (připravuje se pro verzi 6, která je ve vývoji od r. 2005)
Dosud neexistuje formální specifikace syntaxe jazyka a jeho chování (jedinou úplnou definicí je interpreter)
Tím pádem existuje jediný 100% kompatibilní interpreter
Způsob, jakým PHP funguje, principiálně brání efektivnímu řešení mnoha úloh (např. objektově-relační mapování)
PHP nemá danou oficiální závaznou politiku vývoje, místo toho nadále jen kopíruje prvky jiných technologií
Je značně zatížené svým vlastním historickým vývojem
Oficiálně není zaručena zpětná kompatibilita
Programátor nemá zaručené cílové prostředí, mnoho věcí přímo ovlivňujících chování PHP lze změnit pouze mimo soubory projektu (např. v konfiguračním souboru php.ini)
Nepodporuje paralelní výpočet (vlákna) a synchronizaci
Nepodporuje škálování pomocí prostředí sdíleného na více serverech
Ve standardní sadě nástrojů není nástroj pro tvorbu dokumentace
Nemnoho kvalitních frameworků
Nelze snadno integrovat s jinými technologiemi (znovupoužití knihoven napsaných v PHP v jiném jazyce)
Ve standardní distribuci chybí ladící (debugovací) nástroj
Relativně složitá syntaxe oproti jiným technologiím použitelným na stejný účel
Po zpracování požadavku se „ztrácí“ kontext aplikace a při příštím je vytvářen jiný
Mimo jiné z toho plyne relativně slabý výkon
Velký počet zásadních chyb v počátcích nových verzí
Nepodporuje jmenné prostory
Podivné fungování referencí – asi nejzrádnější aspekt PHP
Donedávna chybělo rozumné jednotné rozhraní pro práci s databázemi (nyní existuje PDO)
Chybějí anotace a podpora aspektově orientovaného programování
Chybí možnost vynutit delkaraci proměnných, takže se dá omylem zapsat něco do jiné (nové) proměnné. Taková chyba se hledá VELMI těžko.
Nedostatečná sebereflexe – datové typy „Třída“/„Funce“, místo toho se na ně odkazuje přes stringy
Nemožnost odkazovat se na metody objektů jinak než neohrabanou konstrukcí s Array()
Kvůli slabé typovosti neobratné přetěžování funkcí a metod a jejich překrytí při dědění
Neexistuje standardní způsob distribuce projektů (nejobvyklejší je distribuce ve formě zdrojových kódů)
Neexistuje přímá podpora pro vzdálené volání procedur
Chybí solidní knihovna / nástroj pro logování

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Seznam výhod a nevýhod převzat a upraven z: ŽIŽKA, Ondřej. Výhody a nevýhody PHP [online]. 24.7.2008. Dostupné online. (česky)

[editovat] Historický vývoj PHP

Tvůrce PHP, (Rasmus Lerdorf), jej vytvořil v roce 1994 pro svou osobní potřebu přepsáním z Perlu do jazyka C. Sada skriptů byla vydána ještě v témže roce pod názvem Personal Home Page Tools, zkráceně PHP. Od té doby se technologie PHP stala jednou z nejpoužívanějších technologií pro tvorbu dynamicky generovaných WWW stránek.

V polovině roku se systém PHP spojil s programem Form Interpreter stejného autora. Tak vzniklo PHP/FI 2.0. Zeev Suraski a Andi Gutmans v roce 1997 přepsali parser a zformovali tak základ PHP3. Současně byl název změněn na dnešní podobu PHP Hypertext Preprocessor. PHP verze 3 vyšla v roce 1998; byla rychlejší, obsahovala více funkcí. Také běžela i pod operačním systémem Windows.

V roce 2000 vyšla PHP verze 4.

V roce 2004 byla vydána verze 5 s vylepšenou podporou objektově orientovaného programování, která se inspirovala podle jazyka Java.

[editovat] Data vydání hlavních verzí

Verze	Datum
PHP 1.0	8. června 1995
PHP 2.0 (PHP/FI)	16. dubna 1996
PHP 3.0	6. června 1998
PHP 4.0	22. května 2000
PHP 4.1	10. prosince 2001
PHP 4.2	22. dubna 2002
PHP 4.3	27. prosince 2002
PHP 4.4	11. července 2005
PHP 4.4.8	3. ledna 2008
PHP 5.0	13. července 2004
PHP 5.1	25. listopadu 2005
PHP 5.2	2. listopadu 2006
PHP 5.2.6	1. května 2008