|
|
NástrojeV jiných jazycích
|
Ostrava
Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je převážně průmyslové statutární město na rozhraní Moravy a Slezska na severovýchodě České republiky, poblíž hranice s Polskem. Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně má Ostrava příjemné klima, které svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Město o rozloze 214 km² tvoří celkem 23 městských obvodů, ve kterých žije 317 tisíc obyvatel. Ostrava, sídlo krajského úřadu Moravskoslezského kraje i okresu Ostrava-město, je tak třetím největším městem Česka. Hustota zalidnění je 1443 obyvatel na km². Ze severu na jih (Antošovice–Nová Bělá) měří Ostrava 20,5 km, z východu na západ (Bartovice–Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních komunikací činí 828 km. Sídlem magistrátu je Nová radnice. Ve městě sídlí též biskup ostravsko-opavské diecéze. Na území Ostravy leží čtyři městské památkové zóny.
[editovat] ZnakMěstský znak je blasonován: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vlevo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurze. [editovat] Historie
Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka, vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce však význam Ostravy upadá. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Stávají se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města. jehož výsledkem je, že v druhé polovině 20. století je Ostrava známa též jako Ocelové srdce republiky. Po rozsáhlém kolapsu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním vytěžených dolů (na území města se od 30.6.1994 netěží) a rozsáhlou investicí do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je halda Ema. [editovat] Významné historické události v datech
[editovat] Členění města
V současnosti tvoří Ostravu dle jejího statutu 23 městských obvodů. Dne 14. září 1990 Národní výbor města Ostravy rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 obvodů (s účinností od 24. listopadu 1990). 1. ledna 1994 se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Některé obvody zahrnují více katastrálních území.
[editovat] Představitelé Ostravy
[editovat] Doprava
V Ostravě začaly tramvaje jezdit v roce 1894, kdy byl zahájen provoz parní tramvaje. Postupně rozšiřující se síť byla v roce 1901 elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí úzkorozchodných drah mezi Ostravou, Karvinou a Bohumínem. V roce 1934 byla elektrifikována dráha ve Vítkovicích, kterou provozovalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do Dopravního podniku města Ostravy. Za socialismu byly stavěny tratě do sídlišť (Poruba) a k továrnám (Nová huť). Po převratu v roce 1989 byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél Místecké ulice. V současné době patří ostravská tramvajová doprava k nejmodernějším v České republice. Provoz trolejbusů začal, podobně jako v mnoha jiných českých městech po druhé světové válce, konkrétně v roce 1952, kdy byla zprovozněna okružní trať kolem centra města. V 50. a 60. letech postupně trolejbusová doprava vytlačuje úzkorozchodné dráhy z města. Na konci 70. let byla postavena trať do sídliště Fifejdy. Prodlužování sítě skončilo až v polovině 90. let, kdy se trolejbusy poprvé objevily v Koblově. Plánuje se také propojení Ostravy s oderskou vodní cestou jako součást výstavby průplavu Dunaj-Odra-Labe ([1]). [editovat] Kultura a uměníV Ostravě jsou čtyři stálá divadla. Patří mezi ně Národní divadlo moravskoslezské, které má dvě scény (Divadlo Antonína Dvořáka a Divadlo Jiřího Myrona), dále Divadelní společnost Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna a Divadlo loutek Ostrava, kde se koná každý sudý rok loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava a každý lichý rok festival Divadelní pouť bez bariér. Působí zde mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně probíhá mezinárodní festival klasické hudby Janáčkův máj. V roce 1999 založila harfistka Jana Boušková mezinárodní festival Harfové dny Ostrava. Od roku 2002 se v Ostravě pořádá hudební festival Colours of Ostrava. V Ostravě existuje řada galerií. Historicky nejstarší je Galerie výtvarného umění se sídlem v Domě umění, která spravuje významné sbírky českého i světového umění 19. a 20. století i díla regionálních umělců. [editovat] Muzea
[editovat] Turistické cíle
[editovat] Školství Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. [editovat] Střední školství
[editovat] Vysoké školy[editovat] Sportovní dějiny OstravyOstrava ve své historii hostila celou řadu sportovních událostí. Mezi nejvýznamnější z nich patří:
Kromě toho se v Ostravě každoročně pořádá atletický mítink Zlatá tretra, a to od roku 1961. [editovat] Partnerská města
[editovat] Slavní rodáci
[editovat] Odkazy[editovat] Externí odkazy
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
