Novgorod

Velikij Novgorod Великий Новгород
Chrám Svaté Sofie
vlajka znak
poloha
souřadnice:	58° 31′ 00" s. š., 31° 17′ 00" v. d.
nadmořská výška:	18 m n. m.
federální okruh:	Severozápadní federální okruh
oblast:	Novgorodská oblast
administrativní dělení:	samostatný městský okruh (городской округ)
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	77 km²
počet obyvatel:	216 700 (2007)
hustota zalidnění:	2814,3 obyv. / km²
správa města
starosta:	Nikolaj Graždankin
oficiální web:	http://www.novgorod.ru
telefonní předvolba:	(+7) 8162

Novgorod (rusky Нóвгород; název znamená „nové město“), od roku 1999 oficiálně Velký Novgorod (Великий Новгород) je starobylé město v západním Rusku, zhruba 160 km jihozápadně od Petrohradu. Je centrem Novgorodské oblasti, žije zde 217 000 obyvatel (2007).

[editovat] Historie

První zmínka o existenci osídlení pochází z roku 862, kdy Novgorodci uznávají léno skandinávského knížete Rurika. Město samo vzniklo až v dalším století, archeologicky doložitelné je osídlení v polovině 10. století. Knížecí dvůr v polovině jedenáctého století přenesl Jaroslav Moudrý dolů po proudu řeky Volchov tak, aby se dala snáze kontrolovat obchodní stezka z Volchova přes blízké jezero Ilmeň. Ve 40. letech 11. století vzniká dřevěná pevnost a kamenný chrám Svaté Sofie - historické jádro současného Novgorodu.

V letech 1015-1019 během války Novgorodců s Kyjevem získala městská bojarská aristokracie silné postavení, srovnatelné s postavením knížete. Toto dvojvládí bylo ukončeno povstáním bojarů v roce 1136 a vznikem bojarské republiky, která se udržela až do roku 1478, kdy byl Novgorod podřízen Moskvě.

Roku 1570 utrpělo město těžkou ránu: opričníci v čele s Ivanem Hrozným brutálně povraždili 2000 zdejších obyvatel, především bojarů. V letech 1611–1617 bylo vyčerpáno švédskou okupací. Během novověku tak Novgorod postupně ztrácel pozici jednoho z hlavních center východní Evropy; ze třetího největšího města ruské říše se postupně stalo sídlo gubernie (1727); zastíněno slávou nově budovaného Petrohradu se již nezbavilo provinčního rázu. Od roku 1944 zde sídlí Novgorodská oblast.

Město bylo těžce poničeno během Velké vlastenecké války. Poválečnou obnovou městského centra byl pověřen architekt Alexej Ščusev. Roku 1992 bylo historické jádro Novgorodu zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

Památník Tisíciletí Rusi

[editovat] Současnost

Dnes je Novgorod relativně prosperujícím městem a jedním z větších center turistického ruchu v Rusku. Sídlí zde několik muzeí a kulturních institucí, nejvýznamnější školou je univerzita Jaroslava Moudrého. Ve městě sídlí chemický kombinát Akron, metalurgické a strojírenské závody.

Novgorod leží mimo hlavní železniční tahy, spojení s Moskvou (530 km) a především s Petrohradem (180 km) tedy zajišťuje zejména federální dálnice M10. Dálkové vlaky kromě Moskvy a Petrohradu míří do Minsku a Murmansku, místní pak do Lugy, Pskova, Čudova a Malé Višery. V roce 1995 byla v Novgorodě zprovozněna síť trolejbusové dopravy (5 linek); stala se tak první sítí, kterou se podařilo dokončit po rozpadu Sovětského svazu.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Novgorod

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)